Podle prognóz EU rostoucí ceny energií ovlivní růst HDP Slovenska.
Zvýšená nejistota, vysoké tlaky na ceny energií, eroze kupní síly domácností a přísnější podmínky financování přivedou EU, eurozónu a většinu členských států v posledním čtvrtletí 2022 do recese.
Vyplývá to z podzimních ekonomických prognóz, které v pátek zveřejnila Evropská komise.
Rychlý růst cen energií a komodit na Slovensku zvýší výrobní náklady a naruší kupní sílu domácností, což omezí růst reálného HDP na 1,9 % v roce 2022, 0,5 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024.
Komise předpokládá, že inflace se na Slovensku v roce 2023 zvýší na 13,9 % po odhadované úrovni 11,5 % v roce 2022. Očekává, že rychlý růst cen energií a komodit zvýší výrobní náklady a naruší kupní sílu domácností, což omezí růst reálného HDP na 1,9 % v roce 2022, 0,5 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024.
Inflace zvyšuje veřejné výdaje se zpožděním v porovnání s daňovými příjmy, což povede ke snížení veřejného schodku na 4,2 % HDP v roce 2022 a jeho zvýšení na 5,8 % HDP v roce 2023. Výrazné zpomalení ekonomického růstu se očekává v roce 2023 z důvodu nárůstu cen energií a zpomalení globální ekonomiky. Náklady na energie zvýší výrobní náklady firem, které čelí deficitu zaměstnanců a ovlivní je i nižší poptávku. Navzdory nárůstu HDP o 1,9 % v roce 2022 se příští rok očekává růst slovenské ekonomiky jen o 0,5 % a návrat silnějšího růstu, o 1,9 %, se očekává v roce 2024.
Prudké zvyšování cen
Regulované ceny energií pro domácnosti se začátkem roku 2023 prudce zvýší, což povede ke snížení kupní síly domácností a jejich spotřeby z důvodu velkého podílu výdajů na energie v domácnosti. Tento stav předpokládá efektivní implementaci vládních opatření ke kompenzaci domácností a firem. EK očekává, že silná spotřeba z roku 2022 se sníží koncem roku.
Míra úspor by měla klesnout na historické minimum. Spotřebitelé očekávají nové regulované ceny energií na rok 2023 a zmírnění spotřeby energií se očekává již v posledním čtvrtletí 2022. Soukromé investice jsou nastaveny jako protiváha účinků nižší spotřeby a slabších exportů. Firmy čelí tlaku vyšších cen energií a nárůstu mezd a lze očekávat, že přenesou zvýšení cen na spotřebitele.
Podle EK Úspěšné čerpání strukturálních fondů EU a fondů plánu obnovy, jakož i vládních investic, bude rozhodující pro udržení pozitivního růstu v roce 2023. Předpokládá se, že zrychlující se růst veřejných investic z roku 2022 dosáhne vrcholu v roce 2023. Očekává vzrostou v roce 2023 a 2024, kdy se zmírní problémy s dodávkami. Poptávka po hlavních exportních produktech, jako jsou auta, by měla zůstat silná i přes vyšší ceny.
EK očekává, že oslabení ekonomické aktivity zmírní růst zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti by neměla být výrazně ovlivněna hospodářským poklesem, očekává se její zvýšení z 6,3 % v roce 2022 na 6,4 % v letech 2023 a 2024. Prognóza inflace byla upravena směrem vzhůru z důvodu vyššího vlivu regulovaných cen energií na domácnosti, jako se očekávalo. A to i za předpokladu efektivní implementace vládních opatření ke zmírnění vlivu vysokých cen energie.
Vrchol inflace
Vrchol inflace se očekává začátkem roku 2023 a neenergetická inflace bude trvalejší, protože je ovlivněna vyššími náklady na vstupy a práci. V důsledku toho by roční inflace (HISC) měla zůstat na úrovni 11,5 % v roce 2022 a stoupne na 13,9 % v roce 2023, před stabilizací na úrovni kolem 3,5 % v roce 2024.
Očekává se, že schodek veřejných financí poklesne z 5,5 % HDP v roce 2021 na 4,2 % v roce 2022. Výdaje související s pandemií byly zrušeny, ale ve hře jsou nová opatření ke zmírnění vlivu vysokých cen energie, která udrží schodek na vysoké úrovni v roce 2022. Celkové rozpočtové náklady související s podpůrnými opatřeními v oblasti energií se odhadují na úrovni 0,2 % HDP v roce 2022.
Rozpočtový schodek se v roce 2023 zvýší na 5,8 % HDP. Způsobí to inflace zvyšující nominální daňové základy, vyšší odměny zaměstnanců, důchodová reforma a další chystaná vládní opatření. V roce 2024 se očekává snížení rozpočtového schodku – na úroveň 4,6 % HDP.
